DEN PRVNÍ “…taková je tvá nemoc.” Žena pokývala hlavou a zadívala se ven z velkého okna. Ta mladší, utrápená naproti ní sklonila hlavu a sevřela ji v dlaních. Starší žena náhle vstala a přešla k oknu. Pod ním byl stůl s moderně elegantním umyvadlem. Začala ho napouštět, hleděla přitom stále ven. “Pojď sem!” vyzvala mladší. […]
(text je resuscitován z formátu T602, proto některá písmenka nesedí) Co je divného na chlapíkovi, který si kupuje buben?
Jeff Goldbloom byl šťastný člověk. Když mu zabili před očima manželku a děti, když mu podpálili dům, zlámali nohy a podřízli psa. A především, když se poté probudil. Byl to jeho stý miliontý kolikátý konec světa a on se probudil s nekonečnou, sladkou a draze zaplacenou úlevou, když se v šeru plechové ložničky díval na […]
Hvězdná Brána šuměla hovorem a prouděním vody. Uslyšela ten zvuk už na širokém schodišti. Zároveň ucítila těžkou, opojnou vlhkost vzduchu na tvářích, na rukou, ve vlasech i hlubokém výstřihu. Docela lehounce se jí zatočila hlava. Slastně přivřela oči. A strohým kamenným obloukem vešla. Propletené a spletené stužkami můstků, schodišť a lávek vznášely se visuté terasy […]
Město se na ně valilo.Město na ně padalo.Řítilo se a přitomřvalodunělohromově hřmělo.Drželi pěsti stisknuté a těla.Mistr jim pokynula a oni ji následovali slepě jako skutečné stádo.”Tady!” řekla.A „tady“ bylo ještě horší.Dávno už zapomněli, že ve světě existují taková místa, že svět je takový. Dávno ho opustili, aby ji následovali na místo ukryté před světem. Zázračnou […]
”Dobrá, pojď. Posaď se pohodlně. Můžeš už zavřít oči. Uvolni se, uvolni dech, nech ho dýchat samotný… A jen se dívej, pozoruj všechno, co se děje a nech se to dít… A můžeš mi o tom povídat, jestli chceš, abych mohla být s tebou a mohla ti pomoct, když budeš potřebovat…””Trochu špatně se mi dýchá, […]
Kdoví kolikrát se vracíš. Duše prochází příběhy a stejně tak příběhy procházejí tvou duší, dotýkají se navzájem, hovoří spolu, smějí se i pláčou – smějí se i pláčou nad vlastním smíchem i pláčem. Po vodním životě a smrti temné a děsivé jako hlubina moře přichází život v poušti. Voda spojená s vinou je vyměněna za […]
Kde duše má kořeny svými se k zemi přivine
… Jako vždy byli tiší a nepostřehnutelní. Uvědomil si jejich přítomnost, až když ho obestoupili v mlčenlivém, zlověstném půlkruhu na samém okraji srázu. Dost možná tam ale stáli tak nehybně a bez hlesu už hodnou chvíli, v tom umění byli mistři.“Jsem váš přítel…,” znělo to trapně. “Přítel vaší…” Nereagovali. Nebylo vůbec jisté, zda ho slyší. Mezi […]
Vychutnáváš si špatně rozehřátou pizzu. Ostře červený ostrý kečup kontrastuje i ladí s temně rudou rtěnkou. Okrouhle našpulenými rty vydechuješ tu pálivou chuť, a když příliš odbarvená obsluha konečně přinese velkou colu, vypiješ ji naráz, se zavřenýma očima. Je příjemně chladný srpnový den, sedíme v maličkém baru na náměstíčku zapadlého městečka, kolem je nezvyklé, nehybné, příjemné […]
Muž & žena…Tehdy přišel do vesnice Xüllá muž. Přinesli ho delfíni z moře, zpola utopeného a vesničané se ho ujali. A volali Dhiadhen pro její léčivé ruce. Ale ta jen spatřila mrtvolně bledou tvář rámovanou dlouhými mokrými vlasy, v panice vyběhla z chatrče a utekla. “Viděla jsem obraz. Nebyl zlý. Byl jsi v něm tak […]
Minulost je dobrá jen jako barva kůže
Letím nocí, hladina nebe je stejně černá jako hlubina. Letím a hladina řeže mé tělo, mé tělo černé jako nebe, moji kůži zčernalou obrazy Šíleného Vypravěče. To jeho smutné ruce vypálily do ní jako do vlasů mořských pannen všechno, všechno vyprávění, všechno utrpení, všechny obrazy. Do každého koutu, do každého záhybu. Obrazy a obrazy. Vypálily […]
Troška legrace s hezkou holkou, která jim vidí do hlavy… Nechceš to taky zkusit? Jmenuje se Sibria Rjóa a je jako když namaluje Kája Saudek.Mamina Jacksonová se zamračená skláněla nad střihem šatů pro sousedovic Connie a něco si přitom mumlala. Měla pusu plnou špendlíků a přes tu ostnatou hradbu nebylo poznat, jestli mluví k sobě […]