menu Menu
marek
marek
Previous page Previous page Next page Next page

Bosí kosi

Tatí, máme se naučit básničku a Týně vymyslela máma… tak jo Na zahrádce bosí kosi dolují hmyz z ranní rosy, mokře se jim lesknou nosy, černé šosy k tomu nosí. Býti kosem to je los, také bych chtěl býti kos. Žížal mají dost a dost, zpívají si pro radost. Problém kosa jediný je, že se […]

Continue reading


Mami

Povídka, nepovídka, skutečný přepis skutečného bloku z nemocničního stolku… Jaká by to asi byla konstelace? MAMI, MUSÍM TĚ TU NECHAT, KDYŽ MÁŠ POŘÁD BOLESTI. PAN DOKTOR TĚ BUDE LÉČIT. PŘIJDU ZA TEBOU A VLASTÍK TAKY. KAM JSTE ŠLA? CHTĚLA BYCH VÁS VYŠETŘIT. BOLÍ VÁS NĚCO. A JINÉ OBTÍŽE NEMÁTE? BERETE NĚJAKÉ TABLETKY? MÁTE JE S […]

Continue reading


Cesta na sever

Před hodinou Shirley hekticky doklepala článek do Heraldu a před dvaceti minutami přišila poslední z miliónu Swarovskiho blejskátek na Conniiny svatební šaty. Hupsla do Dodge ve spěchu, rovnou v sandálkách a uháněla do Libby. Jestli si pohne, může být v jednu zpátky a spát celých neuvěřitelných pět hodin. Ve světlech ubíhající žlutá čára, elektronická e-lightka […]

Continue reading


Šťastný Kevin

Když se šestiletý Kevin probudil, nemohl nikoho najít. Rodiče nebyli ani v ložnici ani v obýváku ani nikde jinde. Bosý běhal po bytě, zmatený. Nasypal si plnou misku vloček, napil se z vodovodu, přidal plnou hrst gumových medvídků. Vyhlížel z okna, ale neviděl nikoho. To však bylo normální, protože jejich dům stál stranou. Nesvítilo světlo, […]

Continue reading


Věčný život Mangjara Čcherdzina

Jsi můj život, Chajme Čhaeden,” šeptal jí. “A já budu tvůj, moje milovaná!” Hleděla na něho velkýma důvěřivýma očima. “Dala bych svůj život za tvůj, pamatuješ, Chajme?” Přikývla. Ne, to jí jen spadla hlava. Sundal jí ruku z úst a pohár zpod prořízlého hrdla. Neřekla už nic a pohár byl plný. Dala mu svůj život […]

Continue reading


50 slov

Haló, kde to jsem? Slyší mě někdo? Co je to za čísla? Proč se odečítají, když mluvím? Haló? Nemohu si vzpomenout… Vyplňovala jsem elektronický dotazník. Bylo tam takové políčko, prý maximálně padesát slov. Pak něco vybuchlo. A najednou jsem tady v tom čtverečku. Už je to skoro nula. Proboha, haló…

Continue reading


Sil

Sil jako silicium, křemík, data a sklo. 010000014E2! Hrabala jako šílená, kamení a střepy létaly kolem, blížila se. FFD8 FFE0 0010, tvar v proudu binárního šumu i pod zkrvavenými prsty. Pak FFFF, proud nul, prázdno. To ne! Hlad jí sevřel vnitřnosti, ale to už D0CF 11E0, zachytila hlavičku a rty se jí zachvěly očekávanými slovy. 62 […]

Continue reading


Nečekej až smrt tvé srdce rozzáří

O ženě, která vítá smrt Přemýšlel úplně klidně. Šplhal klidně. I dech měl klidný, ruce se mu nepotily, nemusel si je vysoušet magnéziem z pytlíku u opasku. Bylo mu líto, že příhradová mostní konstrukce je tak lehkým oříškem pro cvičené tělo. Jen hrubá, ostrá rez rozdírala dlaně a prsty a drolila se mu do očí. Ale […]

Continue reading


Maya a dr. Hannibal

V pondělí 9. března dostal doktor Hannibal Lecter do své prostorné kanceláře ve druhém patře Argentinského státního archívu na předměstí Buenos Aires ve své obsáhlé pracovní korespondenci dopis v objemné, zdobné obálce nadepsaný krasopisným písmem. “Mému milému dr. Goldensteinovi”. Starožitné stojací hodiny odbíjely desátou a otevřeným oknem proudil dovnitř chladný vzduch a hluk jižního městského […]

Continue reading


Psí den

Voněli jeden druhým a milováním.Voněli jeden druhým a milováním. Pak ještě santalem a zázvorem a olivovým olejem vetřeným masáží do celého těla. Voněli také každý sebou – on dřevem, ona vůní břečťanu a čerstvě nakypřené hlíny. Ke komu jinému jsem se měl já – toulavý pes – přidat?   Nepovídali si, opírali se sebe a pohladili […]

Continue reading



Previous page Next page

keyboard_arrow_up