„Víš, já si strašně vymejšlím! No fakt! Já vymyslel strašnou spoustu věcí! Celý velikánský světy! Vopravdu, mám je celý tady v tý hlavě – i teď – príma, co?“ Zatímco ten kluk mluvil, On pozorně sledoval její myšlenky a zdálo se, že se usmívá. Dnes se nenamáhal do něčeho se převtělovat a sledovat své vzpomínky […]

země zemi na zemi syrové, s lesem vjedno spojeni koruny nad tvojí hlavou nahé a nahá země pode mnou je vlhká silná (hrad II) nahoře za vaším domem je les a v něm sedm vodopádů (R.) brzká snídaně, děkuji, že jsi vstala se mnou, zbytek mi zabalíš, řada stromů za oknem tu bude, až budu […]

”…neboť jsi jen zlomkem zlomků a co ten může vědět o pravdě? Možná dost, ale nikdy ne dost. Můžeš jen vědět, co víš a jestli dobře víš – víš také, jak málo víš… a až budeš vědět… no, však už budeš vědět…” Mezi břehy (Neživá žena) Jsme chvílemi slní a mocní, chvílemi malí a slabí. […]