My je dnes asi nejvíc vnímáme v termínech jako ‘přežití’ a ‘zkouška’, ale dostalo se mi takového vhledu:

V pubertě se probudouzí sexualita a s ní nejen obrovská síla, ale také vnímavost, otevřenost a touha. Pamatuji si na ty neuvěřitelně intenzivní barvy, vůně, chutě, hltáte krásu – a to nejen žen. Z barev mě nejvích uchvacovala zelená, a jak voněl les!

Samozřejmě jsem nevěděl, co se vší tou silou, krásou a touhou po ní mám dělat. A nebyl nikdo, kdo by napověděl.

A teď jsem viděl mladé chlapce, které jejich kmeny posílaly na iniciační rituály do džungle. Ne, to nebylo o přežití. Oni už uměli přežít. Bylo to o spojení – vášnivém, oddaném, o planoucí první lásce, o zamilovaném rozhovoru, o poznání, o jakém se píše v bibli.

Sex nepatří nám, nepatří nikomu – ta síla námi jen proudí a má spojovat s něčím ještě větším – patří celému kmenu, patří velké matce džungli, Zemi, a patří hvězdám. A říká, že my patříme k nim. A iniciace je právě o takovém spojení v lásce s celý světem ve chvíli, kdy je mladý člověk nejotevřenější, nejcitlivější, nejvášnivější.

A koho milujete, toho nebudete zabíjet.