http://symptom-ve-sluzbe.arcs.cz/
Úvod Několik roků jsem za velkého zájmu pořádal každý měsíc metodou rodinných konstelací interaktivní besedy na různá témata, jak je život přináší. V roce 2014 jsem se rozhodl zaměřit na to, odkud se berou zdroje specifických symptomů, a pro začátek jsem zvolil zdravotní obtíže. Otevřít tento prostor, ukázat na význam systémových vlivů na život každého z nás a zpřístupnit tyto informace ještě většímu počtu lidí, to byl jeden z motivů, proč jsem se rozhodl tento proces zaznamenávat. Záznam pořizovala Martina Kunclová. Při práci metodou rodinných konstelací se pracuje s konkrétní motivací protagonisty. Z dřívější doby mám zkušenost, že touto metodou je možné pracovat i s modelovými situacemi. Zjištění, že modelové situace mohou autenticky zobrazit skutečné příběhy, je překvapivé. A právě modelové situace na konkrétní témata jsou základem interaktivních besed. V této knize jsou zaznamenány modelové situace z interaktivních besed na téma zdravotní symptomy. Když jsem začínal s prací psychoterapeuta, byl jsem na stáži v zařízení pro mladé lidi, kteří se dostali do problémů, mimo jiné i s drogami. V rámci stáže jsem se seznamoval s příběhy klientů a mluvil s kolegy o tom, jak probíhala terapie. Byl tam také případ dívky. Pocházela z úplné rodiny, rodiče aktivně spolupracovali se zařízením, ale jejich dcera zůstala přesto závislá na drogách. Odešla ze zařízení a odmítla také pobytovou léčbu ve specializovaném zařízení pro léčbu závislostí, i když měla na své braní drog náhled. Tehdy mi na mou otázku její terapeut odpověděl, že neví, proč to nevyšlo. S odstupem času a poté, co jsem se setkal s konstelacemi, se mi jeví jako velmi pravděpodobné, že braní drog té dívky souviselo s něčím, co patří do minulosti, co se týká jejího rodinného systému. A na to bez znalostí systémových souvislostí a procesu rodinných konstelací nebylo a není možné přijít. A tak se konstelace ptají na potraty, mrtvé děti, velké lásky rodičů, co se stalo babičce, je otec doopravdy otec, nebo matka je doopravdy matka, o čem / o kom se v rodině nemluví, kdo měl těžký osud atd. V rodinných konstelacích se ukazuje, že tyto systémové vlivy hrají roli i u jiných příznaků – symptomů (nemoci, obtíže s dětmi, partnerské konflikty atp.). Když jsme s Martinou připravovali knihu, řekli jsme si, že dáme hrubý text přečíst někomu, kdo s konstelacemi nemá žádnou zkušenost. Tak se stalo. Na následné schůzce mi pak Martina řekla, že reakce její kamarádky na ten text byla tak odmítavá, že ji to až vyděsilo. Kromě jiného kamarádce nejvíce vadila „manipulace s nemocnými“, tak ona vnímala postup lektora, a označila knihu a celé konstelace za sektářství. A tak měla Martina možnost v „přímém přenosu“ zažít, Symptom ve službě 8 že rodinné konstelace a konstelační uvažování není pro všechny. A je to opravdu tak. Jen samotný koncept psychosomatického původu nemocí je obtížně přijímaný mezi lékaři i nemocnými. Není proto divu, že mnoho lidí vás bude považovat přinejmenším za divného, když budete tvrdit, že máte například deprese proto, že jste spojeni s tajným potratem své matky, o kterém jste ještě včera nevěděli. Je to bláznovství! My toto bláznovství považujeme za dar. Dar, který jsme dostali od svých učitelů. Dar nahlédnout na skryté souvislosti lidského života. Máme víru, že stejně jako nás proces konstelací oslovil, osloví také další zájemce. Věříme, že stejně jako nás osvobodilo to, co jsme viděli, přečetli a zažili, může pomoci i naše zkušenost zaznamenaná v této knize ostatním žít doopravdy svůj život v úctě a pokoře se vším, co k němu patří. Nic nemůže nahradit zážitek být přímo osobně na konstelacích. Ten proces zasahuje a prochází celým tělem, duší, myšlením, vším. Individuální dotek tohoto procesu není možné zachytit. To je to nejcennější. Toho jsme si byli vědomi. Prostřednictvím modelových konstelací jsme měli možnost poznat některé systémové souvislosti vybraných zdravotních obtíží. V knize jsme tento proces zaznamenali a součástí toho jsou také zobecňující komentáře k jednotlivým tématům. Každý sám, každý s tím svým.
Rakovina
Úvodní slovo:
Myslím, že téma rakovina vyžaduje více prostoru, než tomu budeme moci dnes věnovat. RAKOVINA je symptom, který děsí. To jsme si způsobili my, moderní lidé tím, že jsme takzvaně vymýtili choroby, na které se umíralo v minulosti zcela běžně. Tak „zbyla“ už jen rakovina. Z pohledu dnešního člověka je to vlastně s podivem, jak to, že jsme tady, že lidstvo už dávno nevymřelo, když se umíralo na všechno možné včetně na „raka“, když naši předci neměli vyspělou medicínu. Symptom rakovina nás staví přímo před naši pýchu. Pýchu vycházející z iluze, že se najde někdo/něco, kdo nebo co se jednou pro vždy vypořádá se SMRTÍ. Většina lidí doufá v uzdravení, takzvaně BOJUJE s rakovinou a teprve na samém konci, když už je smrt drží za ruku, vidí, že není zbytí. Z pohledu rodinných konstelací je rakovina symptom jako každý jiný. Bojovat se symptomem je jako chtít vstoupit do neznámé místnosti a při tom záměrně zalomit klíč a kliku od dveří, kterými se tam vstupuje. Řešení je poklonit se symptomu. Poklonit se symptomu znamená poklonit se životu, jaký je. ŽIVOT jde ruku v ruce se SMRTÍ. Vždy to tak bude. Dnes budeme mít možnost uvidět několik systémových zapletení, která vedou k nemoci rakovina. Je pravděpodobné, že tady je dnes někdo, kdo má rakovinu, a přišel právě na toto setkání kvůli tomu, aby našel něco pro sebe, aby se uzdravil. To je příliš. Kdo má rakovinu, nemůže dnes stát v rolích. Máme hypotézu, že rakovina je spojená s velikou zlobou. Při pohybech duše Bert Hellinger nechával protagonisty poklonit se matce. Teoreticky by rakovina také mohla znamenat tendenci následovat někoho do smrti, může být platbou za určitý systémový dluh atd. Budeme dnes opět pracovat s pokorou, jak jen to bude možné. S touto odpovědností budeme pracovat a uvidíme, co dostaneme. Určitě to opět nebude konečný výčet všech možností, není to možné z časových důvodů a také proto, že vždy se jedná o originál. Připomínám, že tato setkání je potřeba pojmout jako inspiraci udělat změnu. Každý sám, každý s tím svým. Každý sám, každý s tím svým! Symptom ve službě 70 Model 1 Vysvětlivky: D ……….. dítě, žena nemocná rakovinou R ……….. rakovina M ………. matka nemocné P ……….. potrat Mu …….. muž, otec potratu Pav. ……. Pavelčák Pav. staví R a D, stojí v mírné vzdálenosti proti sobě, D se dívá do země, R se na nemocnou usmívá, stojí rovně. D si mne ruce, zavírá oči, spíná ruce. D: Jako kdybych se chtěla modlit, teď už jenom modlit. R: Není vyhnutí, já se těším. Pav.: Na co se těšíš? R: Na ni (D), ale jako na kamarádku, ne že ji zničím, ale na příjemnou společnost. D: Mám k sobě výčitku, že jsem něco pokazila, udělej, pane bože, něco (dívá se vzhůru), ať se to nestane, ať je mi to odpuštěno. R: Už se to stalo! D opakovaně pokrčuje kolena jako by přiklekávala: Modlila bych se v kostele. Dívá se opět vzhůru. Pav. přidává další ženu, nalevo od nemocné, mezi D a R, žena si sedá na zem. D se dívá do země, hlavu má sklopenou. Pav.: Je cítit tíživá atmosféra, zima, ale klid. D se podívala jen letmo na ženu sedící na zemi a už se zase modlí, dívá se do země. D: Jsem v odpojení od reality, jenom se modlim, jako bych to měla odmodlit. Pav. do pléna parafrázuje výraz dítěte: „Pane bože, odpusť mi,“ a obrací se na nemocnou a ukazuje na sedící ženu: To je tvůj potrat. Pav. staví muže nalevo od D, mírně za potrat. Mu se dívá na potrat a ten se krátce podívá na něj. D je neklidná. Pav. na R: Co se děje? R: Je mi líto, že se na mě nepodívá. Vím, že jí (D) čas běží a že by se na mě podívat měla. Já ale nemůžu nic. Je mi to líto, mám ji jako kamarádku, ale tak … klidně. Pav. komentuje situaci: D se stále nepodívala na potrat ani na muže. D: Radši vezmu motyku a budu vzteky okopávat pole, nejde mi to se tam podívat. Pav. na D: Jde to se tam podívat. Pav. na muže: To je tvůj potrat. Mu: Já vím. Pav.: Věděl jsi to, že s D čekáš dítě? Mu: Nevěděl. Pav.: D mu to neřekla, že je s ním těhotná a šla na potrat. D úporně drží sepnuté ruce: Mám v sobě strašnej vztek, a mám ho i na něj (Mu).