krystalický svět
primitivní myšlenky, ne – primitivní tvary myšlenek – tím přesné, přímé
stěny z krystalů
jednoduché – přesné – tvary myšlenek
prásk skrz hlavu
génius – ale nemůže uniknout z kýče
normálu
je přesně takový a to přesně takové je přesně takové
a směje se sobě
každý pohyb jako pohyb skleněných forem v sobě
nahlížení jedné se sebe myšlenky z více stran najednou
najednou omega do alfy prolnutá
regrese, pane profesore, ruka v křeči se bojí
myšlenky v době kdy se samy rodily
velký já nejá nutí sebe nedělat se
sám s bičem psychoterapeutickým
bolest jako hřebem do ruky, proč neuvěříš, Marku,já tě slyším
Mami, bojím se myslel jsem, že tu nebudeš, Buď tu se mnou, jeslti jsi to Ty
Tvůj Marek
Ulití do formy (=narodit/se) marné ven, dovnitř, znehybnění, totální odhalení, vzvrácení se
základní princip sposbírání se v(u)závorkování se do nich, jim k nim, nim (němý, šašek, mim) si sobě
Charakteristika sezpetněsechytání
Se sebebití (i zde možnost vztahu)
Je to možné
Neuvěříš, země se nedotkneš než zespod sám
K sobě nedojdeš (už jsi došel) tvoje krásně kroky. Tady vidíš s kým jsi (se narodil)
HNUSE
LARVO
HNUSE
LARVO
OSTRÉ
SEBE
PEKLO
DÝCHEJ
SAKRA
Matku Miluje
Ze sebe ji
Bez ní
Nenávidí
Počká
Odmítne mi mu ji
(sám doširoka sebe)
se sebe naplňuje chytaje zpochybuje
SEBEVYSVĚTLUJE VINA
SLABÁ
NEDÝCHAJE
Neudělá se zebe se
Nevysvětlující vzpomínka
Co se do sebe skočila
Nepochopila, neplynula
Chtěla jsem ti ukázat z nesebetebe,
Kdy znevzniknuls (bolest zad)
Neuniknutelnu
Trp (trip, si vznespomeň)
Sebezeď
Zápis spirály (spirochety) v plicích nebyly ticho s fujavicí
BOJÍM NA OKRAJI
Se nad sebe zvednul z vody
Matky rozlišit se narodit
Cyklit stát ZEMĚ
je jen jedna
ale
podpis, že si
nevzpomínál
JDU ZPĚT SÁM PEVNÝ ZE SEBE PRYČ ŠPÍNU
SUCHO V ÚSTECH JE NAPŘÍČ VELKÉ
ZAHRADAZENÍ NENÍ ZEN TAO PŘEHRADA
výbuch tvorby, ryby, tka má, má (mou) matku uzávorkovanou pod střechnou tvou na moc doživotí (skončilo)
tohle je energická dívka Ewa první
ze tvého křišťálového nitra
chce voda převoda vysoká (vévoda)
křišťálově čistě nadějně, ostře k vrcholu
krátce správně, dvakrát, přej si krásně plakat
má krásná jsi, jsme šťastná dvojčátka
v dvojroli jednoho zkrátka
zdospěli k dospělo-dosti vrátka, už není vratká
písma zvrátka, ze sebe do sebe čisté, zřetelně, krásné sebepísmo, vysoko pevně vísklo
A se vyhodil (žaludek) a šťastný odsudek, odsud odsundal, byl dál – Tě může ze sebezimy zachránit, jasně, clarity, charity
Vypálil jsem na sebebratra, dvojitého
snad neseš vznešeně závaží ti věřím
ti za to odvaříš písmenka krásně
teď, mi matko básně mé bázně s tebe
mě vězně tě, těsně znesvěřeného
tvořeného se znetvořením, běž
Bratře (Německý) dovoluju ti jít (nevojensky)
do dalšího krásného života nás všech
Bratře, Brácho, Panenko, Dan sám hůlko
Dan sám hůlkou, sprost, pout prost
do píči jí prst vznešen host
v tobě krásně dost
chceš i tam ráda ti dám
celé Tělo
ti dost pohodlné
Si uvěřil, své krásně, žensky, vodně Vnadné, prožívání, teď
se @zachytávaje se srdcem v sobě, naivně beze strachu
neuvězněn v ODMÍTAVÉ MATCE, příliš velké
A dost a sám volně umím za sebe Marek Srdce se otevřelo vše zlehklo
A zprůhlednělo
Nemusíš nic Tvá vnitřní Matka Xemona ti věří
Hrají ti Na tvé srdce, které je všude
Zneuniknutelnauniklo
KONEC
Lžu sám sobě
Okolíblahá lež
Máma mi lhala
Málem jsem se ztratil, nebýt Papíru a Xemony
MATKA CHTĚLA NESVÉPRÁVNÉHO BLÁZNA
já jsem nepodvolil
Brácha
ona na mě má zlost
Táta taky podvolil
ale snadno a „nefér“, uniká
ovládá ho snadno
se mnou aspoň bojuje
Zachyť se, aby ses nemohl vydat
Aby ses ochránil
Zachytím sám sebe
Pro sebe
strnulá oběť
Zhypnotizovaná hadí silou
Utlumuju se bezdechem – předemposlušen
Bratře – tyran týrá tyrana (a já tebe)
Bouřka, jíž hrozí puknout letní den
Sám sebe udržet pohromadě
úkol schizoido—frenika
(mě)
proto mám papír
už ale chápu
tu křehkou hranici
HRANICE NENÍ
Je to jenom to neustále (nestále) sebetvořící se zdání sebe, které je samo svou hranicí
Babičko ty malá mučitelko, koulí podvazovatelko
Myslíte, že teď bude lepší zůstat normální – jestli se to rovná lhát si (dál – to právě nevím) nebo je lepší to nechat a zbláznit se, a tím se dozvědět pravdu?
normálnost, která se rovná lež – přetvářka
Nemůžu být sám sebou (se sebou) nesnesitelné
Bratr nemůže
být sám – on je
VYGRADOVANÝ JÁ
Nedělej ze mě odpornýho hmyza
Abys mě (se) mohla
Litovat
Ne hypnotizovat, ale právě – odhypnotizovat
žiju v jejím tranzu – to se rovná probuzení
mateřské uštknutí
A kde jsem já
v té bezbřehé jí?
slabá žena zlomí muže
až budeš něco chtít
tak to bude moje vítězství a tvá smrt
Proč se nenecháš pohladit, ty má odporná hmyze?
Co tě hryž(u)e v žaludku?
Neurotik krásně zacvičil své číslo a vděčně zatikal okem na cvvičitelku svoji
Nejsem pako
Šárka není děvka, jako ty nejsi světice
Já udělal ze Šárky děvku (aby se nemohla stát mojí světicí)
Brácho, mám chuť tě zabít do (mého) břicha?
Nikdosdílí
Nesdělí
Neoddělí
Nedělí (tou, kdy nejdou)
Nejednou
(a pak už vždy)
černý večer
Má říct, kdo neví
nevložené
Propadl jsem tebou
k sobě, sebou k tobě
Má samsára
Sám
Sama
Uhrál jsem se opět na kraji tvé propasti (pasti)
Pevnější v nepevnosti (unikl tvým únikům)
Přijmi pohlazení (žihadlo) od své hmyzí (matky)
Sám ses teď zbořil (a ne až marjánou)
Sebedestruktor jako v Nostromu (ale Alien přežívá)
Seš doma Alien
Všude
V klíně
Nevítán
Obáván Tyrane
Ujel na trávě
Sebereflexe
Sebeškrt (ť)
Pozoruješ mě, jak jsem spontánní?
Čekalas ze mě život?
Já z tebe
Jako terapeut bych pokořoval své pacientky, např. v posteli
Poruš už iluzi toho, co všechnosnese
jako to nemůže porušit táta
nebuš už do mě
zraňuješ
čůrám z tebe ježky
Aby se dalo něco udělat – povolit, otevřít – s 1. čakrou, musím povolit, otevřít 7. – cítím
Nesvedu to na ni
Nesvedu ji
Nesvedu to
Nic
Co?
Nic
Naplňuju klasický scénář trauma, umělec, trip, blázinec… konec
Skořápka normálnosti (lži)(zdi)
Na samé hraně
Na marjáně
Marně
V jámě
Mě tmě
Do rozevřené dlaně
Vloží mě
A zná mě
Jen maně
Nelži mi, že mě chceš!