Antares
Nejdřív to byla Bamboocha. Přinesl jsem ji domů čtrnáct dní před tím. Žena si ji sama vybrala na stránce útulku. Ve smlouvě bylo, že nesmíme mít žádnou další kočku, protože je nesnáší. Přitom sama byl
Nejdřív to byla Bamboocha. Přinesl jsem ji domů čtrnáct dní před tím. Žena si ji sama vybrala na stránce útulku. Ve smlouvě bylo, že nesmíme mít žádnou další kočku, protože je nesnáší. Přitom sama byl
Je to práce.Je to úkol.Teď je to můj - hlavní - úkol.Není to něco, co se má přejít, nechat proběhnout v pozadí, vysedět, přečkat.Je to uprostřed a nejde to obejít.Vyžaduje to pozornost.Přítomnost.Plno
Znovu a znovu to zkouším. Pořád to není ono. Pořád to není celé. A vím, že nikdy nebude. Hledám, co hledám. Zbavit se tíhy? Viny? Hodit ji na druhé? Ohromit? Získat soucit? Ukázat, jaký jsem chlap? N
Prázdný dům zazní tichem, až zazvoní v uších. Zdá se, že ještě toto je třeba. A tak chodím, kde jsi chodil ty a volám tvoje jméno. Volám všechna tvoje jména. Dětské přezdívky, škádlivé přesmyčky, t
Přečetl jsem si ji až potom. Damiánovu slohovku. Ve snu se vyměnil se svým bratránkem a probudil se u něj doma. Ano, přál si mít celou rodinu, přál si mít mámu jako jeho bratránci. To byl ale podiv
Tři roky. Výročí jsou kravina. Myslím na tebe každej den. Celej svět, co jsem si myslel, že mu tak dobře rozumím, jsi praskl jako mýdlovou bublinu. Kde jsme a kdo a proč vlastně? Učím se znovu chodit
Dneska by měl Damián devatemáct. Všechno nejlepší, lásko! Vyrazili jsme se Sebastianem na Korfu. Tam, kde jsme byli spolu. Život je šílenej, hroznej, hustej, fajn, až závratnej - a se vzpomínkou n
... is an act of courage... (Seneca) … je a skutkem odvahy… To live is to bear the guilt that we are alive while our loved ones are no longer. Žít znamená nést vinu, že žijeme, zatímco naši milov
Jdeš vedle mě. Je večer, sychravý podzim. Ze dne zbývá jen světlejší pás nebe nad lesem. Jdeme rychle, sotva ti stačím. Hlavy máme skloněné. Snad tím úsilím, chladem, či jakousi úporností, která je ná
Další hustá knížka, která šlape na kuří oka naší úžasné civilizaci. A kterou můžu potvrdit. Trochu mám za to, že v tom vzdoru chce smést úplně všechno, ale zároveň je to tak osvobozující a otevírající
Nestyďte se vzpomínat, nestyďte se o mě mluvit, nestyďte se, když budete mít pocit, že stojím vedle vás. Ať vzpomínky vyvolávají víc vděčnosti a smíchu než pláče a smutku, ať vás spíš spojují než r
Rozloučení Děkuji vám všem za Damiána i za rodinu, že jste přišli.Chtěl jsem sám říct tohle slovo, jako to poslední, co mu můžu dát. Jak ale shrnout život do A4? Krátkej, ale plnej? Nejdřív, k tomu
Jako blesk jako hrom jako žár rozepjatých křídel Damián, 2004 - 2021 Celá galerie na google.photos > Odhrnování sněhu 2010 Traktorový challenge 2016 Memories 2021
Šári. Šest let. Podívej na kluky, jak vyrostli! Damík jezdí do školy na motorce, Sebíka čekají přijímačky. A já se zbláznil a přidal jim třetího bráchu, to je ten malej Eliáš. Teda nejen já, s Míšou.
Jsem jen jeden nádech daleko. Ten, který neuděláš... Řekla mi moje mrtvá žena ve snu. Život a dech jsou jedno. Prošli jsme spolu hodně holotropních dýchání, meditací, dechových cvičení, abychom vě
Je jaro. Za kuchyňským oknem zapadá slunce za řadu topolů, rezavý kocour se natáhl do prázdného truhlíku na parapetu, žena už sedí s počítačem na klíně a štosem objednávek před sebou. Koupání a uspá
Byla to obrovská krabice, velká, ale placatá, takže se k ničemu nehodila. Tedy na kusy a do sběru. Po pár řezech se ale náhle pod rukama složila a byl tu tunel. Pak tunel s dveřmi, krabice s dveřmi,
Hledací hra Jedno odpoledne jsem proběhl byt a vyfotil různé detaily a místa a vytiskl fotky na čb tiskárně jako malinkaté náhledy, které jsem pak poschovával na ona místa ve správném pořadí - jedna