Šári. Šest let. Podívej na kluky, jak vyrostli! Damík jezdí do školy na motorce, Sebíka čekají přijímačky. A já se zbláznil a přidal jim třetího bráchu, to je ten malej Eliáš. Teda nejen já, s Míšou. Samozřejmě je to bojovnice jako ty, takže pokračuju v lekcích někde tam, kde jsme spolu skončili. Je to vůbec po čertech tobogán. A kdybych měl ještě povídat, co se děje kolem, připadala by sis jako ve filmu. Někdy ti to i povídám, ale už ne moc. Už se mi o tobě skoro nezdává, takže to vypadá, že asi tak pět set snů by mohlo stačit. Na rozloučení, aby se všechno to ostré, drásavé a trhavé ohladilo jako poutnická hůl, jako těžké kamení v řece, jako scény stokrát ohrané.